Sociální sítě jsme MY

Jedním z celospolečenských témat, které hýbou dnešním světem, jsou bezesporu sociální sítě. Máte svůj profil na Facebooku, Instagramu, TikToku, Pinterestu, Twitteru...(nevím, kde ještě)? Ještě ne a nebo na všech?

Když jsem se poprvé setkala s aplikací Instagram, žila jsem v Austrálii. Byla jsem v té době na festivalu elektronické hudby Stereosonic, kde probíhala promo akce na hudební festival, který se konal brzy poté. Tehdy jsem se se svým přítelem a maskoty nadcházejícího festivalu Future Music Festival (jak trefné :-D) nechala vyfotit. Doporučili nám fotku zveřejnit na Instagramu pod hashtagem FMF14. O Instagramu jsem do té doby neslyšela, i když byl již třetím rokem na světě. Uposlechla jsem instrukcí, aplikaci si do mobilu stáhla a fotku na svém profilu zveřejnila. Prý jsme se tak zařadili do slosování o volňásky na festival. I když moje seznámení s aplikací Instagram nebylo žádným zvláštním zážitkem, který by stál za uchování v paměti, překvapivě mi v ní zůstal. Stalo se tak asi proto, že jsem vůbec nechápala, k čemu ta aplikace byla a jaký byl smysl označení fotky hashtagem. Ani by mě v ten okamžik nenapadlo, že tato aplikace se stane něčím, co bude mít velký vliv na vývoj společnosti.

O téměř dva roky později, v roce 2015 jsem začala svůj instagramový  profil používat více. Už ani nevím, co mi existenci aplikace připomnělo. Pamatuji si jen, že jsem nekoukala na profily ostatních uživatelů. Stále ještě jsem nerozuměla systému fungování aplikace...neřešila jsem to, protože to nebylo pro mě nijak podstatné. Můj profil mi sloužil jako deníček, do něhož jsem si zveřejňovala fotky z událostí pro mě něčím významných. Časem jsem si všimla, že Instagram je plný inspirace v oblastech, které mě zajímaly. Objevila jsem velkou škálu zdravých receptů a nápadů na fitness cvičení. O pár let později mě pohltilo prolézání profilů právě těch mých oblíbenců, co sdíleli oblasti mého zájmu.

Žila jsem s přítelem, který to tak měl podobně. Byly jsme schopni bavit se a vzájemně si ukazovat, co nás zaujalo. Až na tu formu společně stráveného času to byla aktivita, kterou jsme se bavili oba a spolu. Seděli jsme u zapnuté televize, která běžela v pozadí, koukali do mobilů a vzájemně si ukazovali, co nás zaujalo. Z pohledu pozorovatele takové situace musely vypadat blbě...asi jako když jdete na večeři do restaurace a oba přítomní koukají na displeje telefonů a při tom si (v lepším případě) povídají. Oba jsme na Instagramu nacházeli inspiraci, při které nás svrběly ruce, že musíme ten či onen cvik nebo recept vyzkoušet. Tato mánie však časem začínala odeznívat, protože jsme si všímali, že Instagram (potažmo i další aplikace sociálních sítí) není tak upřímné a příjemné prostředí ke společenskému sdílení informací, jak se nám původně jevilo. Čím dál více jsme naráželi na příspěvky se skrytou agendou, založené na zdánlivých pravdách a realitě, která byla zkreslená, resp. vyfiltrovaná. Oba jsme přirozeně od brouzdání na Instagramu upustili. Chvíli to trvalo, protože jsem si chtě nechtě po čase vytvořili určitý stupeň závislosti, navykli si brát mobil do ruky a automaticky otevírat Instagram. 

Zatímco můj přítel ještě nějakou dobu sledoval profily kulturistů, já jsem zůstala u občasného přispívání fotkami do svého instagramového deníčku. Dělala jsem to hlavně kvůli sobě. Bylo  to  místo, kde jsem si uváděla vyzkoušené recepty zdravého a fitness-friendly pečení a měla je tak po ruce kdykoliv jsem je chtěla znovu použít. Používání Instagramu jsem i přirozeně (hlavně z  důvodu nechutě z vylhaných profilů lidí) značně omezila...a začalo mi být i lépe. I přestože jsem si ve fitness časopisech a na internetu přečetla, jak je instagramový svět úplně mimo realitu, která se skutečně žije, nechtělo se mi do ní již zabředávat i za cenu vybírat si jen to, co se mnou souznělo. Celé to prostředí jsem vnímala spíše toxicky. 

Asi před měsícem jsem si všimla příspěvku jedné slečny v mém věku, jejíž profil mám ve sledování jen proto, že je vysoká a věnuje se cvičení. Na úvodní fotce toho příspěvku (videa) měla oči v slzách. Ze všech příspěvků, které jsem doposud na jejím profilu shlédla, čišela spokojenost ze života v lásce, zdraví, finanční hojnosti, radosti a všeho, co si přeje žít téměř každý. Její profil působí jako vzor ideálního života ženy, která si jej jen užívá. Nechápala jsem. V popisku tohoto příspěvku zmínila, jak si před pár měsíci prošla peklem. Nenapsala nic konkrétního, a tak těžko posoudit, zda si opravdu prošla peklem nebo jen měla zkušenost, která jí trochu rozhodila cvičky ve snovém světě, který na Instagramu prezentuje. Neodpustila jsem si, jakožto jedna z milionu jejích sledujících, na ten příspěvek reagovat. Odepsala mi, že sociální sítě tvoří realitu, která neexistuje...jinými slovy řečeno, že na Instagramu žije to, co ve skutečnosti nežije. Poprvé se mi podařilo dostat jasné potvrzení mé domněnky. Životy influencerů na sociálních sítích jsou vyumělkované a nereálné. Co mě ale zaráží, a mírně irituje, je svalování viny na sociální sítě. Co jsou sociální sítě? Primárně je to společnost, která na nich žije. Po přečtení její odpovědi jsem si v duchu pomyslela "Moje zlatá, způsobem, jakým prezentuješ svůj život navenek, jen přispíváš a vkládáš polínka do ohně světu založeném na lžích! Jsi tak opravdu šťastná?" Nepředpokládala jsem, že mi na to ještě nějak zareaguje.

Ono je snazší házet vinu na ostatní a neuvědomovat si, že i my jsme součástí toho celku. Je spousta situací, které nemůžeme přímo ovlivnit, ale to není tento případ. Obviňovat sociální síť, a přitom být součástí té komunity, která se na platformě sociální sítě prezentuje a aktivně se podílí na vytváření toho světa, značně pozbývá logiky! Bohužel s takovým nastavení mysli králů a královen sociálních sítí, máme a budeme mít čím dál větší problém, nemyslíte?

Za nedlouho poté na mě vyskočil příspěvek týpka, kterého jsem původně odhadovala na milovníka fitness. Měl jedno velmi pěkné a nápadité Reels, tak jsem si jej dala do sledování. Neprošla jsem si však jeho profil, a tak jsem ani netušila, že jsem se spletla. Nevěděla jsem, čemu se věnuje. Jen jsem podle toho Reels vydedukovala, že náplní jeho práce je nějaký styl prezentace svého těla. Z příspěvku, který na mě vyskočil pár týdnů po té bylo  zřejmé, že kvůli své sebeprezentaci (nejen) na sociálních sítích zaprodává sám sebe a svou duši. A je to tu zase! ...titulní fotka ubuleného obličeje zmíněného krasavce, po níž následovala série polonahých fotek jeho vysekané postavy. A v popisku příspěvku si člověk přečte, jakou depresí ten krasavec trpí. No a aby toho nebylo málo, krátce po té na mě vyskočil příspěvek jedné české fitness influencerky, která svým x set tisícům sledujících sděluje, že musela být nějakou dobu offline, aby se dala psychicky do pořádku.

A já se ptám Co to sakra je? Kam se to ubíráme? Sociální sítě není nikdo a nic jiného než MY...a to čím jsou, je zase a pouze o NÁS. Copak chceme žít takové životy?!