Diskuse
Překonání sebe sama
Děkujeme za pochopení.
J36a12r22m66i16l53a 32P33a33v19l51í76k66o22v82á
Já chtěla darovat krev, protože jsem měla před tím 2 operace, tak naoplátku...
Jenže mi řekli, že jsem stará (bylo mi 45), musím donést potvrzení od obvodní lékařky, že jsem zdravá a pak mám přijít...tak jsem tam víckrát nešla...škoda
I90v17a86n54a 77K14o29t11o73u63č33k28o44v53á
škoda, že Vám do cesty byla dána otravná administrativa
L35a28d17i86s33l61a81v 72J52í56l51e40k
Krev sem začal darovat poté, co se mi podařilo zlomit odpor manželky a jejich rodičů, kteří měli z tohoto úkonu hrůzu. Daroval jsem ji mnohokrát, pak jsem však onemocněl žloutenkou a skončil jsem. Je to jen drobný lékařský úkon, který nestojí za řeč.
Zdá se mi, že před odběrem krve je možné jen sníst suchou housku a čaj, pořádní snídaně je až po odběru.
I41v86a28n81a 64K58o58t88o44u12č80k34o17v46á
Ano, taky mám za to, že jen něco lehkého. Tehdy na firmě, kde byla ta snídaně k dispozici, mi řekli, že když si dám něco tučnějšího v okamžiku před odběrem, tak to nevadí, protože za tu chviličku se živiny z jídla do krve nestihnou dostat.
Celkem mě ale šokovala paní na mém poslední odběru, která řekla sestřičce, že měla míchaná vejce... Přitom prý na odběru byla asi po hodině od snídaně - do té doby se ten tuk do krve jistě dostal.
Nevím, ale připadá mi to nějaké divné. Já se řídím pokyny transfúzky a spíš se bojím jíst než abych snědla něco, co bych neměla
.
P15e78t68r 10K15o74r97e38c41k92y
Na vojně jsem jako absik s odběry začal a za opakovaný odběr byla červená slzička (kdo si pamatuje) a poté jsem pokračoval, pokud mě někdy nepřipustili díky kolonoskopii před méně než 6 měsíci. Dneska asi od kmeta již krev nebudou chtít
P68a69v85e63l 13N32e46u81z78i86l
Na odberu jsem byl jen jednou a v podstate take z duvodu volna. Myslim, ze to bylo na univerzite a ten den jsme meli vojenskou pripravu, ktera mne uprimne otravovala. Takze jsem sel na transfuzni stanici a malem mne ranila mrtvice, kdyz jsem videl to potrubi, ktere se mi sestra chystala bodnout do zily. Jehlou se to monstrum nazvat nedalo. No a druhe prekvapeni bylo, kdyz mi sdelili, ze to neni na odber, ale na otestovani me krve. Druha ta spravna "jehla" byla vyrazne vetsi nez ta prvni. Tak jsem to prezil, napumpoval jsem jim tam asi 350 ml krve a citil se docela v pohode. Rekli nam, ze ten den bychom nemeli delat ni namahaveho. No co ale s nacatym dnem? Tak jsem jel do Podoli do lodenice, ze se pojedu projet na kajaku. Jezdil jsem tenkrat zavodne sjezd na divoke vode. Ukazalo se, ze az tam uplne v pohode nejsem, po cca 500 metrech jsem citil, ze zacinam ztracet vedomi a usoudil jsem, ze nejzdravejsi bude se vratit zpatky. To se mi povedlo a pak misto, aby bezel domu, jak jsem byl zvykly, jel jsem sockou. Jistota je jistota. :-)
I56v12a13n52a 50K76o41t13o54u34č16k15o94v25á
Tak to je taky zajímavá zkušenost
- Počet článků 37
- Celková karma 16,55
- Průměrná čtenost 733x
Mou vizí a posláním je pomáhat primárně ženám na cestě k jejich spokojenému já - přijmout se a mít se rády takové, jaké jsou. Pomáhám jim posílit své sebevědomí, uvědomit si vnitřní hodnotu a žít svůj život z pozice tvůrkyně svého života.
https://ivanakotouckova.webnode.cz
MŮJ PŘÍBĚH V KOSTCE
Kvůli životním výzvám a řečem druhých jsem svou výšku (197 cm) vnímala jako prokletí. S tím, že svou výšku nezměním, jsem se naučila nějak žít…nebylo to sebepřijetí, ale spíše stagnace. Myslela jsem si, že cestu sama k sobě najdu přes sport, fitness a diety. To byl i jedním z hlavních důvodů pro studium a získání certifikace fitness trenérky a nutriční poradkyně.
Když už jsem si myslela, že jsem se plně našla, přišel další milník v mém životě, který mi ukázal opak. Ponořila jsem se do studia psychosomatiky, transformace podvědomí, práce s myslí, probuzení své intuice a ženskosti. Od té doby jsem svému životu začala dávat úplně jiný směr a našla jsem své poslání, kterému se naplno a s láskou věnuji.
www.facebook.com/ivankakotouckova